|
|
Stanovení státní hranice Československa s Polskem
Hochel, Miroslav ; Kuklík, Jan (oponent)
Stanovení státní hranice Československa s Polskem Abstrakt Předkládané pojednání se zaobírá otázkou stanovení státní hranice Československa s Polskem. Ve své první části se zaměřuje na problematiku související se vznikem obou států a koncepcemi společných hranic, které byly připraveny čelními představiteli československé politické reprezentace v průběhu světové války. Zároveň tato část pojednává o přednesení územních požadavků Československa na Pařížské mírové konferenci a souvisejících diplomatických jednáních na půdě této mírové konference. Ve své druhé části se tento text zabývá otázkou Těšínska, která se stala asi nejvýznamnějším aspektem hraničních sporů mezi oběma dotčenými státy. V jednotlivých kapitolách je podrobně rozebráno ustavení československých a polských orgánů na tomto území, jakož i jejich vzájemná jednání a následný vojenský konflikt. Zvláštní zřetel je však přikládán zejména otázce pozdějších diplomatických jednání, plánovaného referenda a konečně též rozhodnutí konference velvyslanců, v jehož důsledku došlo k rozdělení sporného území Těšínska. Třetí část předkládané práce se soustředí na území Oravy a Spiše, kde došlo k dalšímu střetnutí československých a polských zájmů v rámci stanovení státní hranice. Konečně v rámci čtvrté části pojednání je věnována pozornost ostatním úsekům státní...
|
|
|
Stanovení státní hranice Československa s Polskem
Hochel, Miroslav ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Stanovení státní hranice Československa s Polskem Abstrakt Předkládané pojednání se zaobírá otázkou stanovení státní hranice Československa s Polskem. Ve své první části se zaměřuje na problematiku související se vznikem obou států a koncepcemi společných hranic, které byly připraveny čelními představiteli československé politické reprezentace v průběhu světové války. Zároveň tato část pojednává o přednesení územních požadavků Československa na Pařížské mírové konferenci a souvisejících diplomatických jednáních na půdě této mírové konference. Ve své druhé části se tento text zabývá otázkou Těšínska, která se stala asi nejvýznamnějším aspektem hraničních sporů mezi oběma dotčenými státy. V jednotlivých kapitolách je podrobně rozebráno ustavení československých a polských orgánů na tomto území, jakož i jejich vzájemná jednání a následný vojenský konflikt. Zvláštní zřetel je však přikládán zejména otázce pozdějších diplomatických jednání, plánovaného referenda a konečně též rozhodnutí konference velvyslanců, v jehož důsledku došlo k rozdělení sporného území Těšínska. Třetí část předkládané práce se soustředí na území Oravy a Spiše, kde došlo k dalšímu střetnutí československých a polských zájmů v rámci stanovení státní hranice. Konečně v rámci čtvrté části pojednání je věnována pozornost ostatním úsekům státní...
|
|
|
Geopolitika regionu Kaspického moře v kontextu právního režimu využívání jeho zdrojů
Černý, Jakub ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent) ; Gebhart, Jiří (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Jakub Černý GEOPOLITIKA REGIONU KASPICKÉHO MOŘE V KONTEXTU PRÁVNÍHO REŽIMU VYUŽÍVÁNÍ JEHO ZDROJŮ Rigorózní práce Praha 2011 Rigorózní práce 3 Autor práce: Mgr. et. Mgr. Jakub Černý Konzultant: PhDr. Emil. Souleimanov Ph.D. Rigorózní práce 4 Resumé: Práce se zabývá otázkou určení právního statusu a rozdělení Kaspického moře v širších geopolitických souvislostech. Problematika je nahlížena z pohledu mezinárodního práva v kontextu mezinárodních vztahů mezi relevantními aktéry, na úrovni lokální, regionální a globální. Teoretická analýza aplikace odlišných právních výkladů je zasazena do celkového kontextu vztahů relevantních regionálních a globálních aktérů s cílem dokázat, jak politika a zájmy jednotlivých států determinují jejich výklad mezinárodního práva. Ukáže se, že spíše než pobřežní státy, kterých se určení právního režimu - pravidel rozdělění a využívání prostoru a jeho zdrojů - fakticky týká, ovlivňují proces aktivity globálních hráčů sledujících region geostrategickou perspektivou (nejen) v souvislosti s kontrolou jeho významných energetických zdrojů. Summary: Subject of the thesis is the definition of the Caspian Sea legal status in wider geopolitical perspective. The Caspian case is analyzed from the perspective of the international law in the...
|
|
|
Výskyt projevů a míra zasažení syndromem vyhoření sociálních pracovníků Úřadu práce v Českém Krumlově
NAGYOVÁ, Monika
Cílem práce je zmapování výskytu projevů a míra zasažení syndromem vyhoření sociálních pracovníků nepojistných sociálních dávek na úřadu práce v okrese Český Krumlov. Jaké jsou nejzávažnější stresory a zdali mají povědomí o technikách relaxačních cvičení předcházející syndromu vyhoření či zda zaměstnavatel poskytuje nějaké kompenzace vzhledem k psychicky náročnému povolání. Bakalářská práce bude dělena na dvě části, teoretickou a praktickou, která bude spočívat v kvantitativním výzkumu daného problému. Teoretická část práce vycházela z dostupné literatury a částečně z mých poznatků z kurzu syndromu vyhoření ve vzdělávacím středisku, kde jsem získala osvědčení o absolvování. Dalším zdrojem je sedmiletá praxe v oboru. Metodická část obsahuje zdůvodnění výběru kvantitativní výzkumné strategie, dále obsahuje popis realizace výzkumného dotazování. Praktická část práce seznamuje s výsledky zjištění z provedených pěti rozhovorů se sociálními pracovníky vyplácejícími sociální dávky. Tyto zjištění odpovídají na stanovenou hypotézu, která se zabývá tím, jak sociální pracovníci vnímají delimitaci k 1.1.2012.
|
|
|
Vliv delimitace druhů pozemků na snížení odnosu sedimentů
HUMPÁL, David
Tato bakalářská práce se zabývá odnosem sedimentů a možnostmi jeho snížení v zemědělské krajině, prostřednictvím delimitace a dalších protierozních opatření. Úvodní část je věnována obecné charakteristice sedimentů a udává množství sedimentů v jednotlivých prvcích hydrologické sítě v České republice a ve světě. Následující dvě části popisují příčiny a důsledky zvýšeného obsahu sedimentů ve vodním prostředí. V další části jsou určeny faktory ovlivňující odnos sedimentů do povrchových vod a popis těchto faktorů. Poslední dvě části, jež jsou nejobsáhlejší, se zabývají prostředky sloužící ke snížení odnosu sedimentů v zemědělské krajině z pohledu protierozní ochrany a možnostmi využití delimitace k omezení odnosu sedimentů. Cílem této práce je určit a popsat ochranná opatření, především delimitační, která slouží ke snížení odnosu sedimentů v zemědělské krajině a zároveň poukázat na důsledky, které jsou způsobeny sedimenty ve vodním prostředí, pocházející především z nedostatečně chráněné zemědělské půdy.
|
host ::
RSS.